Advokátní zkouška: následné kroky

Advokátem je podle § 4 zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“) ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou (dále také jen „Komora“).[2] Do seznamu advokátů na základě písemné žádosti zapíše Komora toho, kdo splní všechny podmínky uvedené v § 5 zákona o advokacii, přičemž po složení advokátní zkoušky je ještě nutné:

• uhradit Komoře poplatek, aktuálně ve výši 4.000 Kč[3],
• složit do rukou předsedy Komory slib ve znění dle § 5 odst. 1 písm. j) zákona o advokacii.

Čerstvý absolvent advokátní zkoušky si rovněž musí rozmyslet, jakým způsobem bude jako advokát advokacii vykonávat. Ustanovení § 11 zákona o advokacii nabízí v zásadě tři možnosti, a to:

• samostatně;
• společně s jinými advokáty jako společník:
  • společnosti podle § 2716 a násl. občanského zákoníku,
  • veřejné obchodní společnosti,
  • komanditní společnosti,
  • společnosti s ručeným omezeným, anebo
  • zahraniční společnosti;
• v pracovním poměru.[4]

Samostatný výkon advokacie

Advokát vykonávající advokacii samostatně si může otevřít vlastní praxi a vlastním jménem a na vlastní účet vykonávat advokacii. Jako jakékoliv jiné podnikání to vyžaduje akvizici klientů a zakázek.

Hlavně na začátku advokátní praxe proto může být jednodušší poskytovat právní služby pro jiného advokáta, společnost nebo zahraniční společnost na základě písemné smlouvy o trvalém poskytování právních služeb.[5] Taková trvalá spolupráce však nesmí omezovat nezávislost advokáta. V praxi to vypadá tak, že zavedená advokátní kancelář nebo advokát poskytuje trvale spolupracujícímu advokátovi zázemí a předává mu případy, na kterých pracuje. Trvale spolupracující advokát následně své právní služby kanceláři (nebo jinému advokátovi) vyúčtovává. Trvale spolupracovat může advokát pouze s jednou advokátní kanceláří či jedním jiným advokátem.

Společný výkon advokacie jako společník

Další možností je, že více advokátů se může spojit a v rámci společného výkonu advokacie mohou písemnou smlouvou založit společnost podle občanského zákoníku (v terminologii zákona o advokacii tedy sdružení). Společníky takové společnosti mohou být pouze advokáti. Advokacii v takovém případě vykonávají pod společným jménem. Sdružení nemá právní subjektivitu a získaný majetek se stává spoluvlastnictvím společníků.[6]

Kromě toho mohou advokáti založit obchodní korporaci (s výjimkou akciové společnosti a družstva) a advokacii vykonávat jako společníci této obchodní společnosti. Předmětem podnikání takové společnosti může být pouze výkon advokacie a jejími společníky mohou být pouze advokáti. Rovněž jednateli s.r.o. v takovém případě mohou být pouze jeho společníci. I prokuristou může být ustanoven pouze advokát. Jako společník obchodní společnosti může advokát advokacii vykonávat teprve po svém zápisu do obchodního rejstříku a splnění vkladové povinnosti v plném rozsahu. V tomto případě advokát vykonává advokacii jménem společnosti a na její účet.[7]

Výkon advokacie v pracovním poměru

Advokát může advokacii vykonávat také v pracovním poměru podle zákoníku práce jako zaměstnaný advokát. V takovém případě advokacii vykonává jménem zaměstnavatele a na jeho účet, se souhlasem zaměstnavatele potom i vlastním jménem, ale vždy na účet zaměstnavatele. Tím přitom může být jen jiný advokát nebo společnost podle § 15 zákona o advokacii nebo zahraniční společnost.[8] Výkon advokacie v pracovním poměru není v České republice příliš rozšířen. Z celkem 12.267 aktivních advokátů v roce 2021 bylo zaměstnaných pouze 215.[9]

Další profese

Advokátní zkouška je vzájemně uznatelná i s dalšími zkouškami právních profesí. Jaké další možnosti má tedy absolvent advokátní zkoušky v případě, že nechce začít vykonávat advokacii?

Exekutor

Podle § 9 odst. 3 exekučního řádu je advokátní zkouška uznatelná za zkoušku exekutorskou.[10] Složením advokátní zkoušky jsou tak splněny všechny podmínky požadované zákonem pro jmenování soudním exekutorem.

Notář

Obdobně jako v případě exekutora, je advokátní zkouška uznatelná za zkoušku notářskou, a to podle § 7 odst. 3 notářského řádu.[11] Nad rámec vykonání zkoušky je další podmínkou pro jmenování notářem alespoň pětiletá notářská praxe,[12] do té se však zcela započte i praxe advokáta a rovněž advokátního koncipienta.[13]

Státní zástupce

V souladu s § 17 odst. 2 zákona o státním zastupitelství je advokátní zkouška uznatelná rovněž za závěrečnou zkoušku, která je jedním z předpokladů pro jmenování státním zástupcem.[14] Nad rámec podmínek pro výkon advokacie musí morální vlastnosti uchazeče o post státního zástupce dávat záruku, že bude funkci řádně zastávat.

Soudce

Advokátní zkouška je rovněž uznatelná za odbornou justiční zkoušku podle § 60 odst. 5 zákona o soudech a soudcích.[15] Pro jmenování soudcem musí však zájemce být státním občanem ČR, mít alespoň 30 let, mít morální vlastnosti dávající záruku řádného zastávání funkce a úspěšně absolvovat výběrové řízení.[16] Novelou zákona o soudech a soudcích č. 218/2021 Sb. účinnou od 1. 1. 2022 bylo zakotveno, že předpokladem pro přihlášení do výběrového řízení je ukončení odborné přípravy justičního kandidáta, které lze nahradit výkonem praxe advokáta (nikoliv i advokátního koncipienta) po dobu 5 let.[17]

Jiná praxe

Absolvent advokátní zkoušky může jít samozřejmě pracovat kamkoliv jinam, třeba do soukromé sféry jako podnikový právník nebo do veřejné správy. Advokátní zkouška není nikterak časově omezená. Do seznamu advokátů se tak za předpokladu splnění všech podmínek dle § 5 zákona o advokacii může její absolvent nechat zapsat i kdykoliv v budoucnu.[18]